Takové ↗ostrovy, z nichž transformace jakéhokoliv typu konstituentu vede k negramatičnosti. Přes určité nejasnosti, kudy přesně vést hranici mezi s.o. a ↗slabými ostrovy, lze za nezpochybněné typy s.o. považovat následující konstrukce:

Paradigmatické vysvětlení s.o.: klasické syntaktické vysvětlení s.o. vychází ze syntaktické lokality (✍Huang, 1982; ✍Chomsky, 1986; ✍Lasnik & Saito, 1992) – původní intuice vysvětluje negramatičnost s.o. jako transformaci překračující více než jeden ohraničující uzel (viz ↗bariéra), kde ohraničujícím uzlem jsou minimálně DP a CP. Např.: *Jakého psa Petr viděl [_DP muže, [_CP který venčil ___]]?, kde při transformaci wh‑fráze překročila jak hranici CP, tak potom DP, oproti tomu transformace z argumentové věty překročí jen jeden ohraničující uzel – CP –: Jakého psa Petr slyšel, [_CP že Karel venčil ___]? Taková analýza neumí vysvětlit některé typy slabých ostrovů, které byly v 90. letech syntakticky orientovanými badateli pokládány za syntaktický fenomén, např. negativní ostrovy, faktivní ostrovy a některé další (viz ↗slabé ostrovy). To vedlo na počátku 90. let k vytvoření tzv. relativizovaně minimalitních přístupů (relativizovaná minimalita // relativized minimality) (ostrovy byly jednou z položek jejich agendy); srov. ✍Cinque (1990), ✍Rizzi (1990). Hlavní myšlenkou relativizované minimality je to, že vztah mezi operátorem (wh‑výraz v případě s.o.) a jeho vázanou proměnnou (stopa po pohybu) musí být ustanoven lokálně, lokální relace může být blokována intervenujícím operátorem, který i když je derivačně nezávislý na původním operátoru, je mu dostatečně podobný. V tomto smyslu jsou wh‑výrazy, negace, afektivní operátory a další intervenující elementy důvodem negramatičnosti s.o. Tato intuice je obsažena i v ↗MP (✍Chomsky, 1995) jako tzv. podmínka minimálního spojení (minimal link condition). Kromě s.o. vede extrakce wh‑fráze k negramatičnosti i u tzv. nepřemosťovacích sloves (viz ↗přemosťovací sloveso (bridge verb)) – klasické příklady jsou slovesa charakterizující způsob mluvení jako koktat, křičet, zavrčet, mumlat, šeptat; srov. kontrast mezi Koho Petr říkal, že Karel políbil ___? (přemosťovací sloveso říkat) × *Koho Petr koktal, že Karel políbil ___? (nepřemosťovací sloveso koktat). I když nepřemosťovací slovesa sdílejí se s.o. neextrahovatelnost wh‑frází, jde zřejmě o dva navzájem nesouvisející typy syntaktických fenoménů, protože při extrakci z nepřemosťovacích sloves nedochází k žádnému porušení syntaktické lokality.